Obsah:
1. Popis
jednotlivých součástí
2. Palivo a mazací
látky
3. Spouštění stříkačky
4. Stříkačka v
provozu
5. Stříkačka
mimo provoz
6. Stříkačka v
zimě
7. Ošetřování
stříkačky
8. Poruchy stříkačky
1. POPIS JEDNOTLIVÝCH SOUČÁSTÍ
1.1 Motor:
Typové označení SM-31. Je to dvoudobý, dvouválcový,
řadový motor chlazený vodou přímo z čerpadla. Jeho
klikový hřídel a ojnice jsou uloženy ve válečkových
a kuličkových ložiskách.
1.2 Technická data:
vrtání válců |
92 mm |
zdvih válců |
85 mm |
obsah válců |
1,142 cm |
počet otáček |
3,000/min |
výkon motoru |
31 koní |
palivo |
směs benzínu s olejem |
1.3 Pojmenování jednotlivých částí
motoru:
1. nádrž na palivo
2. uzavírací kohout
3. karburátor
4. plynová vývěva
10. skříň náhonu magnetu
11. výpustný kohout
13. natáčecí páka
24. zapalovací svíčky
1.4 Magnet:
Stříkačka je vybavena magnetem PAL. Dejte pozor při
natáčení na vypínací páčku, kterou se zapalování
zapíná nebo vypíná. Nedoporučujeme neodborné seřizování
předstihu (je již ze závodu seřízen), aby nenastalo
zpětné otáčení motoru. Při obráceném běhu motoru
má stříkačka malý výkon. Směr otáčení
kontrolujte dle označení na skříni rozvodu.
1.5 Zapalovací svíčky:
Používají se značky PAL 175. Závit M 14 x 1,25.
1.6 Karburátor:
Typ JIKOV 30 LOH-O-33.
1.7 Dekompresní kohouty:
Slouží k odvzdušnění spalovacího prostoru. Jsou umístěny
na hlavě válců.
1.8 Výpustné kohouty:
Slouží k odvzdušnění prostoru klikové skříně a k
vypouštění nahromaděného oleje. Jsou umístěny v
nejnižší části klikové skříně.
1.9 Nádrž paliva:
Celkový obsah činí přibližně 26 litrů.
1.10 Uzávěr hrdla nádrže:
Uzávěr má malý otvor, spojující prostor vnitřní s
prostorem vnějším. Otvor nesmí být nikdy ucpán, aby
nebyl ztěžován přítok paliva do karburátoru.
1.11 Uzavírací kohout:
Ve výpustném hrdle nádrže paliva je našroubován
uzavírací kohout, který přerušuje přítok paliva do
karburátoru. Je opatřen hustým sítkem a skleněným víčkem
k zachycení nečistot. Při ucpání sítka lze víčko
sejmout uvolněním třmenu a sítko vyčistit.
1.12 Plynová vývěva:
Vývěva je upevněna na hlavě válců. V činnost je uváděna
pákou rozdělovacího kohoutu. Prostor vývěvy je
spojen trubkou s prostorem čerpadla. Při vysávání je
přerušeno zapalování druhého válce a nespálená směs
paliva a vzduchu prochází uzavíracím kuželem přes
zpětný ventil do vysávacího zařízení. Zde se vytvoří
potřebný podtlak. Vnějším tlakem vzduchu je voda hnána
savicemi do čerpadla. Při vysávání se současně
uzavírá klapkou i výfukový otvor druhého válce.
Nejvyšší dosažitelný podtlak plynové vývěvy je 8
m vodního sloupce.
1.13 Čerpadlo:
Nese typové označení H 800. Je dvoustupňové,
vysokotlaké. Jeho oběžná kola jsou naklínovaná na
silném hřídeli a stažena maticí. Hřídel je uložen
na sací straně v bronzovém ložisku a druhý konec přírubou
připojen přímo na setrvačník.
1.14 Pojmenování jednotlivých částí čerpadla:
5. |
páka rozdělovacího
kohoutu |
36. |
plášť čerpadla |
6. |
mano-vacuometr |
37. |
chladící komora |
7. |
manometr |
38. |
převáděcí kotouč |
12. |
výtlačný ventil |
39. |
oběžný kotouč |
17. |
sací hrdlo |
40. |
hřídel čerpadla |
19. |
vypouštěcí zátka |
41. |
matice ucpávky |
30. |
rozdělovací kohout |
42. |
těsnění ucpávky |
31. |
těsnící kroužek |
43. |
těsnící kruh |
32. |
talíř ventilu |
44. |
maznice ložiska |
33. |
nálevka |
45. |
ložisko |
34. |
zátka nálevky |
46. |
matice oběžného kotouče |
35. |
síto |
1.15 Ucpávka:
Obepíná hřídel a utěsňuje prostor čerpadla. Má 5
těsnících kroužků. Dotahují se dle potřeby ucpávkovým
kroužkem a ucpávkovou maticí.
1.16 Mano-vacuometr:
Udává podtlak na sací straně v m v. s. při sání z
volného zdroje nebo udává tlak při sání z tlakového
zdroje v m v. s. (10 m v. s. = 1 atp.).
1.17 Manometr:
Udává přetlak na výtlačné straně rovněž v m v.
s.
1.18 Výtlačné ventily:
Ve vřeteni výtlačného ventilu jsou posuvně uloženy
uzavírací talíře. Na sedla ventilů jsou přitlačovány
pružinou. Vřetena ventilů prochází těsnícími kroužky.
1.19 Rozdělovací kohout:
Je umístěn mezi výtlačnými ventily. Jeho pákou se
uvádí v činnost vývěva a zapojuje chlazení motoru.
1.20 Zavodňovací nálevka:
Nálevka je umístěna na sacím hrdle čerpadla. Používá
se tehdy, není-li vývěva schopna činnosti. Odšroubováním
zátky se zalije čerpadlo a savice vodou.
1.21 Vypouštěcí zátka:
Slouží k odvodnění čerpadla po skončení provozu.
1.22 Nosítka:
Tvoří rám k upevnění motoru a čerpadla a slouží k
přenášení stříkačky. Nosítka mají vysouvatelné
rukojetě.
2 PALIVO A MAZACÍ LÁTKY
2.1 Palivo:
Nádrž musí být naplněna vždy palivem předepsané
jakosti. Palivem je směs benzinu s olejem. Používá se
normálního benzinu, jako pohon automobilů. Nalévání
paliva do nádrže se provádí zásadně přes síto
nebo přes vložku z husté látky. Tím se zabrání
vniknutí jemných nečistot do nádrže. Benzin se mísí
s automobilním olejem značky DT. (Po dobu záběhu
doporučujeme olej D.). Olej kupujte jen v zaplombovaných
konvicích s označením výrobní firmy a jakosti oleje.
Jedině tak máte záruku, že jste obdrželi správný
olej, na němž spočívá spolehlivost a pohotovost
stroje.
2.2 Příprava paliva:
Mísící nádoba musí být před přípravou paliva řádně
vyčištěna. Podle zkušeností doporučujeme promíchat
olej nejdříve s menším množstvím benzinu. Teprve
pak dolijeme zbývající benzin a ještě jednou řádně
promícháme.
2.3 Správný směšovací poměr s benzinem:
U nového motoru, který není ještě dostatečně zaběhnut,
mísí se benzin s olejem v poměru 1:20, tj. jeden litr
předepsaného oleje s 20 litry benzinu. Po záběhu tj.
po 25 až 30 provozních hodinách, může motor již
pracovat na plný plyn. Po této záběhové době mísíme
olej s benzinem v poměru 1:25. Menší nebo větší množství
oleje v benzinu způsobuje poruchy motoru (zaolejování
svíček apod.). Je proto nutné poměr směsi dodržovat.
2.4 Mazání motoru:
Motor mažeme automobilovým olejem DT nebo jiným
olejem, doporučeným pro dvoutaktní motory, namíchaný
přímo do benzinu. Soukolí náhonu magnetu je mazáno
olejem jako motor. Nalévá se do skříně otvorem opatřeným
šroubem červeně označeným. Hladina olejové lázně
se sleduje otvorem z kontrolního šroubku, červeně
označeného (u natáčecího kolečka).
2.5 Mazání čerpadla:
Čerpadlo mažeme mazacím tukem "3" tlakovou
maznicí na sacím hrdle. Mazání rozdělovacího
kohoutu se provádí několika kapkami oleje vpraveného
po stlačení obratle do tělesa kohoutu. Obratel vývěvy
se po vyjmutí promaže směsí loje a grafitu.
3 SPOUŠTĚNÍ STŘÍKAČKY
3.1 Pokyny pro první spouštění:
Po spuštění motoru se musí ihned nasát voda, aby se
motor řádně chladil. Při dlouhém vysávání je
nebezpečí přehřátí motoru a jeho poškození nasátou
chladící vodou.
3.2 Pokyny před spouštěním studeného
motoru:
Po spuštění motoru se musí ihned nasát voda, aby se
motor nepřehřál, protože není chlazen. Po nasátí
vody udržujte motor po určitou dobu v malých obrátkách.
Nepracuje-li totiž motor delší dobu, jsou třecí
plochy pístů a ložisek zaschlé nebo zbavené oleje
(olejového filmu). Je proto nutné, aby byl motor řádně
promazán a prohřát při nízkých obrátkách, nežli
bude plně zatížen. Toto je zvláště důležité v
zimě.
3.3 Odběr vody:
Nasávaná voda má být pokud možno čistá. Tím se
zabrání ucpání kanálku pro chlazení motoru.
3.4 Příprava čerpadla před spouštěním:
a) |
Na sací hrdlo se upevní
savice se sacím košem. Šroubení savice
musí být čisté, řádně dotažené klíčem.
|
b) |
Na výtlačný ventil se připojí
hadice. Jejich spojky jsou klíčem řádně
zaklesnuty. |
c) |
Výtlačné ventily jsou
uzavřeny. Odvodňovací zátka je řádně
dotažena. |
d) |
Páka rozdělovacího
kohoutu se dá do polohy "Provoz
1". |
e) |
Přimaže se ložisko hřídele
na sacím víku čerpadla. |
3.5 Příprava motoru před spuštěním:
a) |
Nádrž paliva musí být
naplněna palivem. |
b) |
Dekompresní kohouty, výpustné
kohouty a výpustný kohout chladícího pláště
motoru, vpravo pod karburátorem jsou uzavřeny.
|
c) |
Spojovací kabel od
zapalovací svíčky druhého válce má řádný
dotek s kontaktem na plynové vývěvě. |
d) |
Překontrolujte stav olejové
lázně ve skříni náhonu magnetu uvolněním
červeně označeného šroubu. Olej musí
vytékat! |
e) |
Páčka škrtící klapky zůstane
v poloze "Zavřeno" (volnoběh). |
f) |
Páčku sytiče přesuneme
do polohy "Otevřeno". |
3.6 Spouštění studeného motoru:
a) |
Natáčecí páka se nařídí
tak, aby byla v záběru s malým ozubeným
kolečkem, které je nasazeno na hřídeli
motoru. Nyní se motor asi dvakrát protočí
přes mrtvou pístu. Při každém protočení
se vyčká, až se úplně zastaví a pak
teprve se natáčí znova. Po spouštění
motoru se nesmí páka vracet zpět. Zůstane
opřena o narážku |
b) |
Při natáčení se zajistí
nejvýhodnější poloha natáčecí páky
(motor pruží), z níž se pak prudkým
trhnutím natočí. Jakmile motor běží, přesuneme
páčku sytiče do polohy "zavřeno"
a současně páčkou škrtící klapky upravíme
otáčky motoru. |
c) |
Na skříni rozvodu se zjistí,
zda se motor otáčí ve směru šipky. U
dvoudobých motorů se při spuštění často
stává, že motor naskočí v obráceném směru. |
d) |
Za provozu motoru se ponechá
páčka sytiče v poloze "Zavřeno".
|
4 STŘÍKAČKA V PROVOZU
4.1 Dodávka vody:
a) |
Páka rozváděcího kohoutu
se přesune na označení "Vysávání",
načež se zvýší otáčky motoru. Jakmile
manometr ukáže tlak, je čerpadlo zavodněno.
|
b) |
Nato se pozvolně otevře některý
výtlačný ventil a voda začne proudit připojenou
hadicí. |
c) |
Páčkou škrtící klapky
se současně sníží otáčky motoru. |
d) |
Páka rozváděcího kohoutu
se pak přesune ihned do polohy označené
"Provoz 1". |
e) |
Páka rozdělovacího
kohoutu se přemístí do polohy "Provoz
2" (jen při odběru vody z volného
vodního zdroje). |
f) |
Obrátky motoru se seřídí
podle potřebného výkonu. |
4.2 Přechodné přerušení dodávky vody:
Pokud je nutné za provozu přerušit dodávku vody,
nemusí se motor zcela zastavovat. Páčkou škrtící
klapky stačí jen snížit otáčky tak, aby tlak na čerpadle
zůstal asi 20-30 m v. s. (2-3 atp.). Tím je umožněna
cirkulace chladící vody. V případě, že by přerušení
trvalo delší dobu a voda se v čerpadle ohřívala, přepne
se rozdělovací kohout do polohy "Provoz 1".
Chladící voda odtéká pak ven.
4.3 Přechodné zastavení motoru:
Páčkou škrtící klapky se sníží otáčky motoru až
na volnoběh a vypne se zapalování páčkou na magnetu.
4.4 Přeplavený motor:
Špatnou obsluhou při spouštění se může motor přeplavit,
takže ho nelze nastartovat, anebo se po rozběhnutí
zastaví.
Tento případ nastane při:
a) |
dlouhodobém otevření páčky
sytiče |
b) |
netěsnosti uzavírací
jehly karburátoru |
c) |
dlouhodobém běhu naprázdno
a neseřízeném karburátoru |
4.5 Spouštění přeplaveného motoru:
a) |
uzavírací kohout nádrže
paliva se uzavře |
b) |
kohouty na klikové skříni
se otevřou, aby z nich vyteklo přebytečné
(přeplavené) palivo |
c) |
dekompresní kohouty na hlavě
válců se otevřou |
d) |
páčka škrtící klapky
karburátoru se otevře |
e) |
startovací pákou se motor
asi 10-12 krátce protočí, aby se profoukl
vzduchem |
f) |
potom se dekompresní
kohouty na klikové skříni uzavřou |
g) |
další postup viz 3.6 Spouštění
studeného motoru |
h) |
v každém případě se však
nechá kohout nádrže paliva uzavřen,
jakmile přejde motor do otáček, otevře se
|
4.6 Spouštění teplého motoru:
a) |
Páčka škrtící klapky
karburátoru zůstane na označení "Zavřeno".
Při správném původním seřízení naskočí
motor při prvním trhnutí startovací pákou.
Jestliže nenaskočí, mírně se pootevře
škrtící klapka karburátoru. |
b) |
Je-li motor teplý, nesmí
se palivo nasát několikerým protočením,
jak tomu bylo u motoru studeného. |
c) |
Přeplavil by se a nenaskočil
by. Stane-li se tak je třeba postupovat
podle 4.4 Přeplavený motor. Po spuštění |
d) |
se zvýší podle potřeby
otáčky a je-li nasáto (čerpadlo
zaplaveno), otevře se pozvolna některý výtlačný
ventil. |
e) |
Překontroluje chlazení
motoru. |
4.7 Zastavení motoru po požáru:
Motor zastavíte tím způsobem, že uzavřete kohout nádrže
paliva. Tím se vysaje všechno palivo z karburátoru a
usazování oleje po odpaření lehčích frakcí je tak
znemožněno.
4.8 Spouštění motoru v zimě:
a) |
Páčku sytiče otevřete.
Po naskočení motoru páčku pozvolně uzavírejte.
Když je motor zahřátý, zavřete ji úplně.
|
b) |
Dbejte, aby motor nebyl
vystaven mrazu. |
c) |
Připravte pozorně a správně
směs paliva (olej řádně promíchat). |
d) |
Skříň náhonu magnetu
naplňte zimním olejem, starý vypusťte! |
e) |
Čerstvé palivo z nastřikovací
konvičky vstříkněte do válců (otevřenými
dekompresními kohouty). Motor při otevřených
dekompresních kohoutech vícekrát protočte
a nastříknutí opakujte! |
f) |
Dekompresní kohouty uzavřete
a motor natočte! Když začne motor
zapalovat, vstříkněte ještě asi třikrát
palivo do válců a pak proveďte natočení
motoru podle 3.5 Příprava motoru před spuštěním
a 3.6 Spouštění studeného motoru. |
4.9 Odvodnění čerpadla a motoru:
Po skončení provozu se musí čerpadlo i motor řádně
odvodnit otevřením vypouštěcí zátky a výpustného
kohoutu na motoru, aby se předešlo případnému poškození
stroje zamrznutím. Po odvodnění se nastříkne trochu
oleje do dekompresních kohoutů, aby písty motoru byly
dobře promazány a stroj byl tak připraven pro příští
potřebu.
5 STŘÍKAČKA MIMO PROVOZ
5.1 Udržování:
Udržování stříkačky v dobrém technickém stavu je
všeobecnou povinností strojníka. I pečlivě sestavená
stříkačka vyžaduje po určité době řádně prohlédnout
všechny součásti, které se za provozu tepelnými a
mechanickými vlivy uvolňují nebo stříkačku znečišťují.
Je proto potřeba, aby obsluha byla svěřena spolehlivé
a zacvičené osobě, aby v době mrazu byl stroj řádně
odvodněn.
5.2 Pohotovost motoru:
Kontrolní spouštění motoru na jeho pohotovost se provádí
tak, že alespoň jednou týdně se spustí ve zbrojnici
na krátkou dobu bez vody za účelem kontroly, je-li
stroj v naprostém pořádku a pohotovosti. Aby se motor
dobře promazal, je nutno jednou až dvakrát měsíčně
pracovat se stříkačkou u vody, aby se olejová vrstva
na třecích plochách motoru znovu obnovila.
6 STŘÍKAČKA V ZIMĚ
6.1 Všeobecně:
Před mrazem se musí stříkačka zvlášť pečlivě ošetřit.
Samotné vypuštění vody z čerpadla nestačí, protože
části mají úzké mezery, mezi kterými se tvoří
povlak ledu. Ten znemožní otáčení čerpadla. Ochrana
stříkačky před mrazem se musí provést svědomitě.
Postup je následující:
6.2 Odvodnění motoru:
Provede se otevřením výpustného kohoutu na bloku válců
(vedle karburátoru).
6.3 Odvodnění čerpadla:
Provede se po uvolnění zátky, umístěné na spodku čerpadla.
Při odvodnění je nutné čerpadlo odvzdušnit
nadzvednutím talířů výtlačných ventilů nebo odšroubováním
víčka na sacím hrdle.Po odvodnění se spustí motor,
aby voda odstříkala z oběžných kotoučů. Motor se
nechá běžet asi 30 sekund (déle ne, protože není
chlazen)! Po zastavení se ještě nechá odtéci voda.
Pak se vypouštěcí zátka našroubuje zpět.
6.4 Zazimování čerpadla:
Provede se lihem na pálení, ke kterému lze přimíchat
čistý strojní olej (konzervační účinek). Potřebným
množstvím jsou asi 4 litry lihu a 0,5 litru oleje. Směs
se nalije hrdlem na sacím víčku do čerpadla. Jeden z
výtlačných ventilů se přitom otevře, aby směs dosáhla
horního okraje vnitřku čerpadla. Talíř ventilu se
současně rukou nadzvedne, aby mohl uniknout vzduch z čerpadla.Tím
je čerpadlo naplněno konzervační směsí a chráněno
dokonale před mrazem. Takto ošetřená stříkačka je
schopna kdykoliv provozu (bez předehřívání).
Konzervační směs lze pak vždy před použitím stříkačky
vypustit do nádoby.
7 OŠETŘOVÁNÍ STŘÍKAČKY
7.1 Ucpávka čerpadla:
Obepíná hřídel čerpadla a utěsňuje vnitřní
prostor od vnějšího. Skládá se z pěti speciálních
kroužků pro vysoké tlaky. Ty jsou ve spoji k sobě
kolmo seříznuty a vzájemně pootočeny tak, aby bylo
zabráněno prolínání vody. Ucpávka se přitahuje
volně rukou (ne klíčem). Voda z ní musí volně odkapávat.
Tím je současně chlazena a přimazávána. Pevně dotažená
ucpávka se silně zahřívá a pálí. Tento stav se dalším
dotahováním ještě zhoršuje. Takto znehodnocená ucpávka
může poškodit i hřídel.
7.2 Těsnost čerpadla:
Aby byla vždy zajištěna pohotovost stříkačky, je
nutno zvláště po dlouhé nečinnosti přezkoušet těsnost
čerpadla.
Postup:
a) |
výtlačné ventily se uzavřou |
b) |
sací víčko se nasadí na
hrdlo |
c) |
spustí se motor a jeho běh
se seřídí na vysávání |
d) |
páka rozváděcího kohoutu
se přesune na označení "Vysávání" |
e) |
když mano-vacuometr ukáže
8 m v.s., přesune se páka do polohy
"Provoz 2" |
f) |
motor se zastaví |
g) |
ručička mano-vacuometru
nesmí klesat, klesá-li, je čerpadlo netěsné |
7.3 Těsnění hlavy válců a výfukového
potrubí:
K utěsnění hlavy na válcích se používá speciální
těsnění. Doporučujeme přezkoušení, zda hlava válců
je řádně šrouby dotažena. Matice šroubů dotahujte
vždy křížem, počínaje středními šrouby. Také
nezapomeňte přitáhnout matice šroubů přírub výfukového
potrubí.
7.4 Čištění karburátoru:
a) |
Znečištění a ucpání
karburátoru se v prvé řadě zamezí tím,
že se před každým zastavením motoru uzavře
kohout nádrže paliva a motor se nechá doběhnout.
Tím se odsaje všechno palivo z plovákové
komory. I přes toto opatření je nutno asi
po 25 hodinách provozu vyčistit karburátor.
Demontáž se provede tak, že se uvolní dva
šrouby na horní části plovákové komory.
|
b) |
Plovák se pak opatrně
vyjme a položí na čistý hadřík |
c) |
Komora se vyčistí a propláchne
benzinem. Tryska se jen profoukne vzduchem.
Pak se očištěné části zase složí. |
d) |
Jestliže po složení vytéká
palivo z karburátoru při otevřeném
kohoutu nádrže paliva, nepostačí jej
pouze znovu vyčistit, ale je nutná odborná
prohlídka. |
e) |
Seřízení karburátoru je
provedeno závodem!Jakékoliv jiné seřizování
není dovoleno a vede k poruchám. |
7.5 Kontrola svíček:
a) |
Svíčky se vyšroubují
vhodným klíčem. Pod svíčkou musí být
nepoškozený těsnící kroužek. |
b) |
Správná vzdálenost
elektrod od svíčky je 0,4 - 0,5 mm a
kontroluje se měrkou. Jazýček měrky se
musí dát těsně protáhnout. Menší nebo
větší vzdálenost způsobuje špatné spouštění
motoru. |
c) |
Svíčky musí být v hlavě
dostatečně zataženy. Asi po 100 hodinách
se vyměňují. |
7.6 Kontrola jiskření svíček:
Při kontrole jiskření musí být kabel k vyšroubované
zapalovací svíčce správně připojen. Svíčka se přidrží
šestihranem na hlavě válce. Při protáčení motoru
by měla mezi elektrodami přeskakovat silná jiskra.
Nejiskří-li svíčky, prohlédnou se kontakty přerušovače
u magnetu, nejsou-li znečištěny. Kladívko přerušovače
se nadzvedne a zjistí se, jestli není mezi kontakty
olej nebo nějaká jiná nečistota. Čištění se
provede kouskem papíru. Pokud jsou kontakty opáleny (světlá
místa), musí se několikrát přetáhnout speciálním
pilníčkem. Jestli ani po tomto zásahu jiskra u svíčky
nepřeskočí, zkontroluje se zdvih přerušovače. Vzdálenost
kontaktů má být 0,3 - 0,4 mm. Přezkouší se měrkou.
Správnou vzdálenost lze nastavit přestavením
kontaktu, pojištěného maticí. Přezkouší se rovněž,
jestli není uvolněno raménko přerušovače zapalování,
protože tím by byl vznik jiskry znemožněn. Továrnou
předepsané a provedené nastavení kontaktů přerušovače
a bodu předstihu musí být bezpodmínečně dodrženo.
Jakékoliv změny snižují okamžitou pohotovost stroje.
Pokud se používá syntetický benzin, je potřeba svíčku
asi po 20 hodinách vyjmout a očistit kontakty drátěným
kartáčkem (součást příslušenství).Na svíčkách
se usazuje povlak bílého prášku, který taktéž
znemožňuje přeskočení jiskry.
Pokud se s motorem pracuje jen kratší dobu při cvičeních
atp., usazuje se na zapalovacích svíčkách více
karbonu. Svíčka se tak nevypálí jako při trvalém
provozu. Musí se proto občas vyjmout a kartáčkem dle
potřeby pročistit. Před našroubováním svíček
zkontrolujte vzdálenost elektrod měrkou. Seřízení na
správnou vzdálenost 0,4 - 0,5 mm proveďte přiklepnutím
vhodným nářadím.
8 PORUCHY STŘÍKAČKY
8.1 Čerpadlo nelze zavodnit:
Příčiny:
a) |
netěsnost čerpadla |
b) |
povolená odvodňovací zátka |
c) |
otevřený výtlačný
ventil |
d) |
nedotažená zátka nálevky
na sacím hrdle |
e) |
netěsné savice |
f) |
nedotažené šroubení |
g) |
sací koš není úplně
ponořen ve vodě |
h) |
netěsnost v sacím koši |
i) |
příliš velká sací výška |
8.2 Čerpadlo ztratí vodu:
Příčiny:
a) |
čerpadlo nasálo vzduch |
b) |
sací koš se vynořil z
vody |
c) |
uvolněné šroubení savic |
d) |
sací výška překročila
povolenou hranici |
e) |
překážka v přívodu vody
do čerpadla |
f) |
porušená savice |
g) |
ucpání sacího hrdla nebo
sacího koše nečistotami z vody |
8.3 Motor nelze spustit:
Příčiny:
a) |
páčka magnetu je v poloze
"Vypnuto" |
b) |
přívod paliva do karburátoru
je ucpán |
c) |
karburátor je naplněn
palivem, ale tresky jsou ucpané |
d) |
karburátor je naplněn
palivem, ale dlouhým uskladněním se palivo
rozložilo nebo se odpařením změnil poměr |
e) |
na svíčkách motoru nepřeskakují
jiskry |
f) |
velká vzdálenost elektrod
svíčky; elektrody se dotýkají, takže
netvoří jiskry; staré svíčky; poškozená
izolace |
g) |
kabely zapalování jsou poškozeny |
h) |
na svíčkách nepřeskakují
jiskry |
i) |
izolovaný kontakt přerušovače
je probit na kostru |
8.4 Motor se při provozu zahlcuje, značně
kouří a palivo v karburátoru přetéká:
Příčiny:
a) |
plovák je zaseknutý, příčí
se |
b) |
plovák je netěsný, je
proražen |
c) |
tryska v karburátoru není
řádně dotažena |
d) |
netěsní uzavírací jehla
v plovákové komoře |
e) |
otevřený sytič |
8.5 Motor příliš kouří:
Příčiny:
a) |
palivo je příliš bohaté
na olej |
b) |
nevhodný olej (modrý až
černý kouř) |
8.6 Svíčky jsou po vyšroubování suché:
Příčiny:
a) |
došlo palivo |
b) |
ucpaný čistič paliva |
8.7 Svíčky jsou příliš vlhké:
Příčiny:
8.8 Teplý motor nenaskočí:
Příčiny:
a) |
příliš bohatá směs
(mnoho paliva) |
8.9 Motor se při chodu zastavuje a střílí:
Příčiny:
a) |
ucpaná tryska |
b) |
špatný přítok paliva |
8.10 Motor běží na volnoběh, při přidání
plynu zhasne:
Příčiny:
a) |
hlavní tryska je ucpaná |
8.11 Motor běží na plné obrátky, při přesunutí
páčky na volnoběh, až do krajní polohy, se zastaví:
Příčiny:
a) |
ucpaná tryska volnoběhu |
b) |
seřizovací šroubek volnoběhu
je nesprávně nastaven |
8.12 Po delší práci (na plný výkon) motor
za chodu střílí:
Příčiny:
a) |
nesprávné svíčky (špatné
tepelné hodnoty) |
8.13 Za vlhkého počasí nebo v zimě motor
nenaskočí:
Příčiny:
a) |
při značné vlhkosti nebo
nízké teplotě, když se při zkomprimování
srazí ve válci vodní páry na kontakty svíčky,
způsobí krátké spojení, takže proud
prochází, ale svíčka nejiskří |
|