HASIČI Žimrovice - Oficiální stránky sboru dobrovolných hasičů v Žimrovicích

Úvodní stránka

Členská základna

Požární sport

Odborná příprava

Kniha návštěv

POČÍTADLO

Dálková doprava vody

Úvod
1. Využití vodních zdrojů

Odběr vody z okružní vodovodní sítě (zásobování sítě ze dvou stran)

2. Způsoby dopravy vody na velké vzdálenosti

2.1 Přečerpávání vody do pomocných nádrží
2.2 Dodávka vody ze stroje do stroje

3. Podmínky nutné k realizaci dálkové dopravy vody

3.1 Vydatnost vodního zdroje a jeho sací výška (dostupnost)

a) nádrže pravidelných tvarů
b) nádrže nepravidelných tvarů
c) protékající vodní zdroje (říčky a potoky)
3.1.1. Čas čerpání
3.1.2. Sací výška

3.2 Potřebné množství vody na požářišti
3.3 Vzdálenost a převýšení mezi vodním zdrojem a požářištěm
3.4 Druh hadic a jejich množství
3.5 Počet strojů a výkon jejich čerpadel

4. Tlakové ztráty a nárůst tlaku při dálkové dopravě vody ze stroje do stroje

Tlakové ztráty
Měrná hadicová ztráta
Nárůst tlaku
4.1 Určení počtu strojů
4.2 Výpočet vzdálenosti mezi stroji

5. Doprava vody pomocí cisteren (kyvadlová doprava)

5.1 Výpočet počtu cisteren
Tabulka doby vyprázdnění CAS v minutách

Úvod:
Voda je jednou ze základních a nenahraditelných látek. Z pohledu hasičů se vada jeví jako hasební látka, která je nejpoužívanější, ale také nejekonomičtější. Vodu lze jako hasební látku použít ve všech skupenstvích a mnoha formách. Vodu můžeme použít spolu s různými chemikáliemi a přísadami (pěnidla, smáčedla apod.)

Pro některé svoje vlastnosti, jako je elektrická vodivost, reakce s chemikáliemi, její rozklad apod., není voda hasební látkou universální a její použití musíme zvažovat především s ohledem na bezpečnost práce.

Jedním z hlavních předpokladů úspěšného zásahu při hašení požárů je dostatek vody na požářišti. Pokud z jakéhokoliv důvodu není dostatek vody k hašení, musí se voda na požářiště dopravit a to někdy i na velké vzdálenosti.

Cílem tohoto učebního textu je seznámit především velitele jednotek PO se způsoby a základními podmínkami zabezpečujícími provedení dálkové dopravy vody.

1. Využití vodních zdrojů:
Nedostatek vody v blízkosti požářiště klade velký důraz na průzkum k zjištění vhodných a použitelných vodních zdrojů k lokalizaci a likvidaci požáru.
k zajištění dostatečného množství vody k hašení jsme v mnoha případech nuceni využit :

- malých protékajících vodních zdrojů jejich přehrazením

- rybníků, jezírek, koupališť apod.

- vodních nádrží v různých podnicích a provozech, kde však musí velitel zásahu počítat s úbytkem vody, která může být použita k vlastní technologii

- vodních zdrojů s nízkou hladinou vody použitím ejektorů

- pomocných nádrží, které však musí být pněny (silážní jámy, terénní prohlubně, velké nádoby)

- vody z vodovodní sítě, která je určena k rozvodu vody v obcích a závodech. Odběr vody z vodovodní sítě pro potřebu hasičů se provádí pomocí podzemních nebo nadzemních hydrantů. Odběr vody závisí na průměru potrubí a tlaku vody v něm.

Pro praktickou potřebu odběru vody jsou zpracovány různé tabulky např.:

Odběr vody z okružní vodovodní sítě (zásobování sítě ze dvou stran):

Tlak v síti (MPa)

průměr potrubí v mm

100

125

150

200

250

300

maximální průtok (l min^-1)

0.1	1500	2400	3300	3900	5100	6900
0.2	1800	3600	4200	5400	6900	10200
0.3	2400	4200	4800	6600	8700	12600
0.4	2700	5100	5400	7800	11200	14100
0.5	3000	5400	6300	8700	12000	15800

Pokud se přes všechno úsilí nepodařilo zajistit vhodný vodní zdroj, nastane pro velitele zásahu složitá situace. Tuto situaci může však úspěšně řešit, pokud se rozhodne k provedení dálkové dopravy vody.

2. Způsoby dopravy vody na velké vzdálenosti:
Pokud nemá velitel zásahu v blízkosti požářiště dostatek vody potřebné k zásahu, je nucen tuto situaci řešit dálkovou dopravou vody.
Vzhledem k technickým možnostem se může rozhodnout pro některý z uvedených způsobů :

a) přečerpáváním vody do pomocných nádrží

b) dodávkou vody ze stroje do stroje

c) dopravou vody pomocí cisteren (kyvadlová doprava) viz. čl. 5.

2.1 Přečerpávání vody do pomocných nádrží:
Princip tohoto způsobu spočívá v tom, že stroj u vodního zdroje nasaje vodu, pomocí čerpadla a hadicového vedení ji dopraví na určitou vzdálenost, kde je umístěna pomocná nádrž, do které vodu přečerpá. Další stroj z této pomocné nádrže vodu nasaje a stejným způsobem dopravuje vodu buď do další pomocné nádrže nebo na požářiště.
Pomocnou nádrží rozumíme libovolnou nádrž, která má obsah alespoň 500 litrů. Může to být i mělká studna, silážní jáma, terénní prohlubeň, ocelová dřevěná nebo plastová nádrž apod. Výhodou zmíněného způsobu je možnost využití celého tlakového spádu předchozího čerpadla, tj. 80 metrů vodního sloupce. Další výhodou je plynulost dodávky vody a malá náročnost na obsluhu čerpadel (strojníka). Nevýhodou však je zajišťování vhodných pomocných nádrží. Právě z tohoto důvodu se zmíněného způsobu používá zřídka.

Obrázek č. 9: Přečerpávání vody do pomocných nádrží.

2.2 Dodávka vody ze stroje do stroje:
Je vzhledem k současnému technickému vybavení JSDH nejpoužívanějším způsobem. Princip spočívá v tom, že z vodního zdroje stroj nasaje vodu a pomocí dopravního vedení ji dopraví na jistou vzdálenost přímo do sacího hrdla dalšího stroje. Tímto způsobem lze pokračovat tak dlouho, až poslední stroj na určené trase dodává vodu přes rozdělovač, pomocí útočných proudů na požářiště.

Obr. č. 10 - Dodávka vody ze stroje do stroje.

Obrázek č. 10: Dodávka vody ze stroje do stroje.

Nevýhodou tohoto způsobu je, že nemůžeme využít plný tlakový spád čerpadel (80 m vod. sl.), ale jen 65m vod. sl.. Zbývajících 15 m vod. sl. je tlak, pod kterým musí vstupovat voda do následujícího čerpadla tzv. vstupní tlak. Proto musí být obsluha strojů prováděna kvalifikovanými strojníky, kteří při tomto způsobu dopravy vody musí dodržovat vzájemný poměr vstupního a výstupního tlaku vody.

3. Podmínky nutné k realizaci dálkové dopravy vody:

a) Vydatnost vodního zdroje a jeho sací výška (dostupnost)

b) Potřebné množství vody na požářišti

c) Vzdálenost a převýšení mezi vodním zdrojem a požářištěm

d) Druh hadic a jejich množství

e) Počet strojů a výkon jejich čerpadel

3.1 Vydatnost vodního zdroje a jeho sací výška (dostupnost):
Mezi vodní zdroje řadíme nádrže různých tvarů, rybníky, potoky apod., převážně však menších rozměrů, z jejichž obsahu si potřebujeme stanovit čas čerpání vody pro hašení nebo jejich průtok. Pro velké nádrže, rybníky, řeky toto neplatí, protože jsou to pro nás vodní zdroje nevyčerpatelné.

a) nádrže pravidelných tvarů:

Nádrž ve tvaru kvádru: V [m] = a . b . h

V - objem nádrže

a - délka

b - šířka

h - hloubka

rozměry dosazujeme v metrech

Nádrž ve tvaru válce: V [m] = p . r² . h

V - objem nádrže

p - 3.14 (pí - Rudolfovo číslo)

r - poloměr nádrže

h - hloubka

rozměry dosazujeme v metrech

Nádrž se šikmými stěnami: V [m] = (a +a₁) / 2 . (b + b₁) / 2 . h

V - objem nádrže

h - hloubka

a - délka hladiny

a₁ - délka dna

b - šířka hladiny

b₁ - šířka dna

rozměry dosazujeme v metrech

b) nádrže nepravidelných tvarů:

V těchto případech jsme nuceni určit z nepravidelných tvarů tvar geometricky pravidelný (kruh, čtverec, atd.), který pak snadno vypočítáme.

Nádrž nepravidelného tvaru (kruh): V [m] = p . r² . h

V - objem nádrže

p - 3.14 (pí - Rudolfovo číslo)

r - poloměr nádrže

h - hloubka

- místo měřené hloubky

Nádrž nepravidelného tvaru (čtverec): V [m] = a² . h

V - objem nádrže

a - délka nádrže

h - hloubka

- místo měřené hloubky

Nádrž nepravidelného tvaru (obdélník): V [m] = a .b . h

V - objem nádrže

a - délka

b - šířka

h - hloubka

- místo měřené hloubky

Hloubku nepravidelných nádrží určíme, změříme-li ji na několika místech, výsledky měření sečteme a dělíme počtem měření.

Například : 1,8 + 2,4 + 2,1 = 6,3 => součet měření
6,3 : 3 = 2,1 => průměrná hloubka

Mají-li nádrže pravidelných a nepravidelných tvarů přítok, pak při výpočtu času čerpání s tím musíme počítat. Dojde-li k vyčerpání nádrže, máme k dispozici tolik vody, kolik činí přítok.

c) protékající vodní zdroje (říčky a potoky):

U protékajících vodních zdrojů zjišťujeme průtok vody za časovou jednotku a porovnáme s litrovým výkonem čerpadla.

Průtok vypočítáme ze vztahu: Q = b . h . v

Q - průtok (m³ . min.^-1)

b - průměrná šířka (m)

h - průměrná hloubka koryta (m)

v - rychlost toku (m . min.^-1)

- místo měřené hloubky

vzdálenost

Rychlost toku vypočítáme ze vztahu: v [m.s^-1] =

čas

tak, že:

- nejprve odměříme určitou vzdálenost (m)

- potom hodíme do protékajícího vodního zdroje plovoucí předmět (polystyrén) a odměříme čas, za který plovoucí předmět uplave odměřenou vzdálenost (s)

3.1.1. Čas čerpání:
Čas čerpání zjistíme, známe-li vydatnost vodního zdroje a odebírané množství vody.

V

Čas čerpání vypočítáme ze vztahu: t_č =

Q

Kde: t_č - čas čerpání

V - objem nádrže

Q - odebírané množství vody

3.1.2. Sací výška:
Sací výška má vliv na množství vyčerpané vody z vodního zdroje. Je to výška mezi vodní hladinou a osou čerpadla. Pokud je sací výška do 1,5 m můžeme počítat se 100% jmenovitého výkonu čerpadla. Zvětšuje-li se sací výška, potom se množství vyčerpané vody zmenšuje. Při 7,5 m sací výšky jsme schopni čerpat pouze 50% ze jmenovitého výkonu čerpadla.

Maximální sací výška při sání teplé vody :

Teplota vody v °C	0	10	20	30	40	50	60	70	80
Max. sací výška	7.5	6.9	6.5	5.9	4.5	3.5	2.8	1.6

3.2 Potřebné množství vody na požářišti:
Pokud je zpracována dokumentace zdolávání požáru, potom víme, kolik vody potřebujeme na požářiště dopravit k provedení zásahu. Pokud však dokumentace zdolávání požáru není na objekt zpracována a vzhledem k nutnosti rychlého rozhodnutí velitele zásahu lze uplatnit následující vztah :

na 10 metrů fronty hašení je třeba min. 200 l vody za minutu, což představuje útočný proud C

3.3 Vzdálenost a převýšení mezi vodním zdrojem a požářištěm:
Je jedním z dalších údajů, které jsme nuceni zjistit. Při vlastní zásahu bude pochopitelně platit vždy odhad. Jedná-li se však o provedení taktického cvičení, která si může velitel připravit, použije přesnějšího způsobu, tzn. vzdálenost odměří přímo v terénu nebo z mapy vhodného měřítka. Převýšení se nejpřesněji určí rovněž z mapy. Nezapomeňme, že např. je-li celá trasa dopravního vedení v rovině a útočné proudy jsou vedeny do vyšších podlaží, musíme počítat s převýšením nejvýše umístěných útočných proudů.

Obrázek č. 8: Převýšení útočných proudů.

Obrázek č. 8: Převýšení útočných proudů.

3.4. Druh hadic a jejich množství:
Je dalším velice podstatným údajem, bez kterého bychom se neobešli při výpočtu dálkové dopravy vody.

Hadice rozdělujeme do dvou skupin :

hadice izolované - u nichž těsnící vnitřní vložka je vyrobená z gumy nebo jiného materiálu a povrchová (pevnostní) část hadice je vyrobena nejčastěji z chemlonu

hadice surové (konopné) - vyrobeny z klasických materiálů, bez vnitřní vložky

O hadicích mluvíme proto, že při určování tzv. měrných hadicových ztrát musíme počítat s drsností vnitřních ploch jednotlivých druhů hadic. Pamatujme si, že hadice surové mají podstatně větší drsnost a proto i měrné hadicové ztráty jsou přibližně dvojnásobné oproti hadicím izolovaným.

3.5. Počet strojů a výkon jejich čerpadel:
K úspěšnému provedení dálkové dopravy vody potřebujeme pochopitelně motorové stříkačky, popřípadě CAS. Jedním ze základních údajů, které při dálkové dopravě vody musíme znát, je počet strojů potřebných k dopravě nutného množství vody na požářiště. Výkonem čerpadel se rozumí jejich příslušný litrový výkon, který určuje, zda určité čerpadlo je schopno zásobit vodou jedno, dvě nebo více dopravních vedení.

4. Tlakové ztráty a nárůst tlaku při dálkové dopravě vody ze stroje do stroje:

Chceme-li s úspěchem řešit dálkovou dopravu vody ze stroje do stroje, musíme znát, s jakými tlakovými ztrátami nebo i s nárůstem tlaku se setkáme a jakou mají hodnotu.

Obrázek č. 11: Schématické znázornění tlakových ztrát a nárůst tlaku.

Obrázek č. 11: Schématické znázornění tlakových ztrát a nárůst tlaku.

V každém jednotlivém úseku dodávky vody ze stroje do stroje a to, jak v úsecích mezi stroji (I), tak v úseku od posledního stroje na požářiště (II), může být provedena :

- v terénu s převýšením, kdy vzniká tlaková ztráta

- v klesajícím terénu, kdy vzniká nárůst tlaku

- v rovině, kdy nevznikají tlakové ztráty ani nárůst tlaku

Tlakové ztráty:

a) účinné stříkání - je tlaková ztráta, která je nezbytná k docílení účinného dostřiku proudnic, požadovaného výrobcem. Hodnota ztráty činí 40 m.vod.sl.

b) ztráta tlaku na rozdělovači a ostatních armaturách. Hodnota ztráty činí 7,5 m.vod.sl.

c) ztráta tlaku na převýšení. Pokud chceme dopravit vodu na výše položené místo, musíme počítat s tím, že na každý 1 m převýšení je ztráta tlaku 1 m.vod.sl.

d) ztráta na vstupní tlak do dalšího stroje. Aby byly anulovány menší výkyvy tlaku v hadicovém vedení a nedocházelo díky vyčerpání vody z hadic k jejich zploštění je stanovena hodnota vstupního tlaku do dalšího stroje 15 m.vod.sl.

e) ztráta v hadicích je největší tlakovou ztrátou při dálkové dopravě vody. je způsobena drsností vnitřních ploch hadic, množstvím (rychlostí) protékající vody a celkovou délkou hadicového vedení. Podkladem pro zjištění ztrát v hadicích je měrná hadicová ztráta.

Měrná hadicová ztráta:
je ztráta na 100 m hadicového vedení, která je závislá na druhu hadic (izolované, konopné) a na průtoku vody (rychlosti).

na vzdálenost 100 m

při množství dopr. vody v litrech za min (Q)

měrná hadic. ztráta (m.vod. sl.)

izolované

surové

400	4	8
600	8	16
800	16	32

Pro snazší zapamatování jsme hodnoty měrných hadicových ztrát zaokrouhlili.

Celkovou hodnotu ztrát v hadicovém vedení zjistíme, když měrnou hadicovou ztrátu vynásobíme počtem 100-metrových úseků celé trasy. Jak je patrno z výčtu měrných hadicových ztrát, dopravuje se v jednom hadicovém vedení B/75 maximálně 800 litrů vody za minutu. Pokud by jsme chtěli dopravovat v jednom hadicovém vedení větší množství, nárůst tlak. ztrát v hadicích by byl tak velký, že dálková doprava vody by byla neefektivní pro velký počet nasazených strojů.

Nárůst tlaku:
Při dálkové dopravě vody se však kromě tlak. ztrát můžeme setkat i s tlakovým nárůstem, a to pouze v jednom případě, pokud hadicové vedení klesá - na 1 metru klesání - získáme tlak 1m.vod.sl.

Obrázek č. 12: Grafické znázornění tlaků při dopravě vody ze stroje do stroje.

Obrázek č. 12: Grafické znázornění tlaků při dopravě vody ze stroje do stroje.

4.1 Určení počtu strojů:
Pokud velitel zásahu organizuje dálkovou dopravu vody, je pro něho nejdůležitější znát počet strojů, které bude potřebovat na celé trase dopravního vedení. Jelikož jsme se seznámili s tlakovými ztrátami, ale i s nárůstem tlaku, můžeme je nyní využít k určení počtu strojů.

Celkový počet strojů vypočítáme, když sečteme všechny známé ztráty na celé trase a součet dělíme 65.

Ns =	celková had. ztráta + ztráta na rozdělovači + účinné stříkání + převýšení (-klesání) 65

Ns	-	celkový počet strojů (dělítkem pro zaokrouhlení počtu strojů je desetinné číslo 3 např. 2,2 stroje => 2 stroje, ale již 2,3 stroje => 3 stroje)
celková hadicová ztráta	-	je závislá na měrné hadicové ztrátě a na počtu 100-metrových úseků trasy
ztráta na rozdělovači	-	7,5 m. vod. sl.
ztráta na účinné stříkání	-	40 m. vod. sl.
převýšení	-	na 1m převýšení je ztráta tlaku 1 m.vod.sl.
klesání	-	na 1m klesání je nárůst tlaku 1m.vod.sl.
65	-	využitelný tlakový spád

Příklad: Vzdálenost od vodního zdroje k požářišti je 850m, převýšení 30m a na požářišti je zapotřebí 800 l vody za minutu. Jsou použity hadice izolované.

Obrázek č. 13

Obr. č. 13

Počet strojů vypočítáme, když sečteme všechny ztráty : součet dělíme 65

na účinné stříkání	...	40
na rozdělovači	...	7,5
na převýšení	...	30
v hadicích	...	160

Součet	...	237,5 : 65 = 3,65 -> 4

Po zaokrouhlení je k dálkové dopravě vody potřeba 4 strojů.

4.2 Výpočet vzdálenosti mezi stroji:
K výpočtu vzdálenosti můžeme opět použít poučky :

Vzdálenost mezi stroji vypočítáme, když od tlaku na stroji odečteme ztráty, rozdíl dělíme měrnou hadicovou ztrátou podle množství dopravované vody a druhu hadic. Podíl následně násobíme 100.

Příklad: Máme určit vzdálenost mezi stroji při dopravě 600 l vody za min., kde převýšení je mezi prvním a druhým strojem 17 m a od druhého stroje na požářiště je převýšení nulové. Jsou použity hadice surové.

Obrázek č. 14

Obrázek č. 14

Nejprve vypočítáme vzdálenost mezi prvním a druhým strojem :

od tlaku na stroji	...	80
vstupní tlak	...	- 15
převýšení	...	- 17

výsledek	...	48 : 16 = 3 x 100 = 300 m

Vzdálenost mezi prvním a druhým strojem je 300 m.

Nyní vypočítáme vzdálenost od posledního stroje k rozdělovači :

od tlaku na stroji	...	80
na rozdělovači	...	- 7,5
na účinné stříkání	...	- 40

výsledek	...	32,5 : 16 = 2,03 x 100 = 203 m

Vzdálenost mezi posledním strojem a rozdělovačem je 200 m (zaokrouhleno na délku hadic).

V praxi však můžeme používat pro určování vzdálenosti tabulek, zde však musíme znát dva údaje a třetí údaj určí tabulka.

Tabulka vzdáleností mezi stroji vyjádřena počtem hadic :
tlak na čerpadle 80 m.vod.sl.
vstupní tlak do dalšího stroje 15 m.vod.sl.
délka hadice 20 m

průtok l.min ^-1

druh hadic
B/75

stoupání v metrech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

400

600

800

konopná

izolovaná

konopná

izolovaná

konopná

izolovaná

40	37	34	31	28	25	21	18	15	12	9	6
80	74	68	62	56	50	42	36	30	24	18	12
19	17	16	14	13	11	10	9	7	6	4
38	34	32	28	26	22	20	18	14	12	8
11	10	9	8	7	6	6	5	4	3
22	20	18	16	14	12	12	10	8	6

Tabulka vzdáleností mezi posledním strojem a rozdělovačem vyjádřená počtem hadic :

tlak na čerpadle 80 m.vod.sl.
tlak na proudnici 40 m.vod.sl.
délka hadice 20 m

průtok l.min ^-1

druh hadic
B/75

stoupání v metrech

0

5

10

15

20

25

30

400

600

800

konopná

izolovaná

konopná

izolovaná

konopná

izolovaná

20	17	14	11	7	4	3
40	34	28	22	14	8	6
9	8	6	5	3	2
18	16	12	10	6	4	2
5	4	3	3	2
10	8	6	6	4	2

Poznámka: Na zaplnění hadice B/75 je zapotřebí 88 litrů vody.

5. Doprava vody pomocí cisteren (kyvadlová doprava):

Doprava vody pomocí cisteren se jeví jako velice výhodná za předpokladu, že :

a) máme dostatečný počet CAS nebo jiných cisternových vozů

b) vzdálenost od vodního zdroje k požářišti je velká (nedostatek hadic)

c) jiný způsob dálkové dopravy vody by byl nevýhodný

Při dopravě vody pomocí cisteren je však třeba dodržet následující zásady :

a) nesmí být přerušena dodávka vody na požářiště

b) u vodního zdroje vybudovat čerpací stanoviště s obsluhou stroje a obsluhou pro plnění všech cisteren, které jsou v oběhu, pokud možno s nejvýkonnějším čerpadlem

c) u požářiště, pokud možno, umístit cisternu s největší zásobou vody

d) je-li to proveditelné, volit trasu pohybu CAS tak, aby se navzájem nepotkávaly na jedné komunikaci (okružní trasa)

Obrázek č. 15

Obrázek č. 15

5.1 Výpočet počtu cisteren:

K určení potřebného množství cisteren použijeme vztahu :

	T₀ + T₁ + T₂
N_c =		+ 1
	T₃

N_C - potřebný počet cisteren (ks) - vypočítaný počet cisteren zaokrouhlujeme vždy nahoru. Např. : 3,2 -> 4

T₀ - doba jízdy prázdné cisterny k vodnímu zdroji

T₁ - doba potřebná k naplnění cisterny

T₂ - doba jízdy plné cisterny od vodního zdroje k požářišti

T₃ - doba vyprázdnění CAS

	60 x N
T₀=		[min.]
	V_J

N - vzdálenost mezi požářištěm a vodním zdrojem

V_J - průměrná rychlost jízdy CAS (cca 35 - 45 km.h^-1

T₀ - doba jízdy prázdné cisterny k vodnímu zdroji

	V_n
T₁=		[min.]
	Q_c

V_n - objem nádrže CAS (l)

Q_c - výkon čerpadla (l.min^-1)

T₁ - doba jízdy plné cisterny od vodního zdroje k požářišti (výpočet je stejný jako výpočet T0)

	V_n
T₃=		[min.]
	Q_h

V_n - objem nádrže CAS (l)

Q_h - množství vody používané k hašení (l.min^-1)

T₃ - doba vyprázdnění CAS

Jsou-li použity CAS s rozdílným objemem nádrží, je třeba vypočítat průměrnou hodnotu objemu a tu pak použít jako V_n. V praxi je však třeba, aby velitel zásahu počítal při kyvadlové dopravě vody se zálohou 1 - 2 CAS pro případ havárie, tech. poruchy nebo jiné nepředvídatelné události.

Příklad: Máme zjistit kolik CAS o obsahu 3500 l je zapotřebí, když na požářišti je spotřeba vody 600 litrů vody za minutu, je-li doba jízdy prázdné cisterny ke zdroji 8 min., doba načerpání cisterny 4 min., doba jízdy plné cisterny k požářišti 11 min.

Doba vyčerpání se určí:

T₃ =	3500	:	600	=	6 min.
	obsah cisterny		spotřeba vody k hašení

	T₀ + T₁ + T₂		8 + 4 + 11
N_c =		+ 1 =		+ 1 = 3,8 + 1 = 4,8 = 5
	T₃		6

K dopravě vody je v našem případě zapotřebí 5 cisteren.

Tabulka doby vyprázdnění CAS v minutách:

objem nádrže
v litrech

druh proudnice
průměr hubice
v mm

tlak na proudnici v m. vod. sl.

30

40

50

60

70

80

90

100

1500

3500

6000

C

12.5

B

18.0

Lafeta

30.0

C

12.5

B

18.0

Lafeta

30.0

C

12.5

B

18.0

Lafeta

30.0

8.7	7.5	6.7	6.1	5.7	5.3	5.0	4.7
4.1	3.5	3.1	2.9	2.7	2.5	2.3	2.2
1.5	1.3	1.15	1.0	0.95	0.9	0.85	0.8
20.2	17.5	15.5	14.3	13.2	12.3	11.6	11.0
9.5	8.2	7.4	6.7	6.2	5.8	5.5	5.2
3.4	2.8	2.6	2.4	2.2	2.1	2.0	1.85
34.8	30.0	26.8	24.4	22.8	21.2	20.0	18.8
16.4	14.0	12.6	11.6	10.8	10.0	9.4	8.8
6.0	5.2	4.6	4.0	3.8	3.6	3.4	3.2

Závěr: Z předcházejícívh statí vyplývá, že dobrá organizace dálkové dopravy vody, vědomosti, návyky a zkušeností, ale i dobrá připravenost jednotek, jsou předpokladem k úspěšnému zásahu i v případě, kdy nemáme v blízkosti požářiště vhodný vodní zdroj.

Použitá literatura: Jaroslav Stejskal - Dálková doprava vody

PLÁNOVACÍ KALENDÁŘ

PLÁNOVANÉ AKCE

REKLAMA

PODPOŘTE NÁS

Stačí vložit tento HTML kód do vaší stránky:

Designed by NOVAJZ & Gas-O - Copyright © HASIČI Žimrovice - Všechna práva vyhrazena